Květinové radosti

 Do tohoto roku jsem na zahradě pěstovala maximálně nějaké cibuloviny. Trávu sekal soused pro ovečky a naše návštěvy byly poměrně řídké, takže nějaké velké zahradničení nepřipadalo v úvahu. Ne, že by teď o něco velkého šlo, ale pomalu (hodně pomalu, ale snad jistě :) ) získávám zkušenosti s některými druhy rostlin. Ať už jde o jídlo nebo květiny, je to dobrodrůžo ;)

 



 

Strašně, ale strašně moc, jsem nadšená z jiřin. Můj děda je miloval, dokonce šlechtil a vůbec se jimi zaobíral (zrovna tyto květiny mají u nás - Pardubice, celkem dobrou pověst a mívaly zde spoustu příznivců, pěstitelů a šlechtitelů). Osobně jsem z nich nikdy na větvi nebyla, ovšem až do doby, kdy šla první hlíza do země a vyrašily první lístky.

 Nevím zda se mi je v podmínkách, které mám podaří udržet při životě (rozuměj nechat přezimovat hlízy). Moc si přeji, aby ano a abych tak mohla rozšířit "repertoár" i v příštím roce. Nakoupila jsem deset hlíz. Prvních pět (Lukon bulbs) bylo zasazeno už v dubnu. Počasí zjara nebyli ideální, asi proto přežily jen tři hlízy. Odrůdy American sunset, Singer a Matisse. 




American sunset



Singer



Vlevo Matisse, vpravo Singer


Dalších pět hlíz (Prima kytky) putovalo do země v květnu. Minulý víkend jsem objevila první poupě, tak už se nemůžu dočkat až je zase brzo uvidím. A možná už s květy! Jestli máte podmínky pro uskladnění, s jiřinami neváhejte. Jsou to fakt vděčné, krásné, husté a i tvarově hodně rozmanité rostliny.
 
A pro mě láska na první (i každý další) pohled.










Komentáře